Pamatuju si - už vlastně ani nevím, co si přesně pamatuju, ale vzpomínám si, že jako malý kluk jsem vždycky hrozně rád šacoval návštěvy. Byl jsem téměř dokonalý prototyp malého slídila a obsahy kapes svrchníků dospělých lidí pro mě měly až magickou přitažlivost. V nestřežených chvílích jsem se vždy s nenápadností chameleona přikradl k věšáku v předsíni a krom kapes kabátů neunikly mému ostrozraku ani dámské kabelky. Jak plynul čas a technický pokrok nešlo zastavit, mezi svoji další šmíráckou aktivitu jsem zařadil i projíždění mobilních telefonů.
Co vím, nikdy jsem neobjevil nic šokujícího. Nikdy jsem nikomu nic nevzal, ani jsem nikdy nepocítil nutkání někomu něco odcizit.
A nikdy jsem nebyl přistižen. Pachatel je zahradník.