Se Stevem ležíme u mně na pohovce a sledujeme Dannyho parťáky 2. Respektive, Steve se dívá a já se tvářím, jakože film taky sleduju, protože koneckonců, co bych neudělal proto, aby byl šťastný, že? Nedokážu pochopit, co je tak vtipného na tom, když Julia Roberts předstírá, že je jako Julia Roberts, a přitom veskutečnosti není. Nehledě na to, že Brad Pitt nebyl nikdy můj typ.

"Co tvoji kamarádi?" otáže se zničehonic Steve.

"Co je s nimi?" vzhlédnu k němu, do té doby maje hlavu položenou na jeho hrudi.

"Sešel ses teď v poslední době s někým?"

"Ne, nebyl čas."

"Říkal jsem ti, že bych byl rád, abys svoje přátele nezanedbával."

"Ale já vážně chci," ohradím se," jen teď prostě bylo trochu hektické období."

"Okay," usměje se a potřepe mě za krkem. "Stejně jsem zvědavý, jak dlouho vydržíš jim nic neříct."

"Uvidíme."

"Ale běž..."

"Co?"

"Neříkej, že na tohle nepřijde řeč a ty se budeš chtít pochlubit, že s někým vážně chodíš," jednotlivá slova odměřuje pomalu a vůbec je z nich cítit notná dávka testosteronu.

"Nezapomeň, že většinu přátel mám ještě z dob svojí heterosexuality."

"Být tak muška jenom zlatá, abych viděl, jak to tehdy vypadalo," rozesmál se a pak nasadil fistuli: "Ahoj, holky, včera jsem si koupil nový Chanel a potom jsem lízal kundu svojí přítelkyni."

"Vole!" obrátil jsem oči vsloup.

"Bylo to nějak tak, nemám pravdu?"

"Naprosto."