Retrospect: Bullshit Conversation

Post coitum...

Týden sexuálního dráždění.

Sex až na čtvrtém rande.


Den po té:


Já: "Co je s tebou?"

On: "Ale nic. Jen... není mi nějak dobře."

Já: "Copak?"

On: "Něco na mně leze."

Já: "Aha."

(Ticho.)

On: "Mám tenhle týden spoustu práce. Budu mít málo času. Hodně málo."

Já: "Chápu. Ale uvidíš, nějak se to setřese."

On: "Snad. Uvidíme."

Já: "Jistě. Není všem dnům konec."

(Ticho.)

On: "Uvidíme."

(Ticho.)

On: "Rozhodne se taky o tom... No nejspíš už v Praze moc dlouho nepobudu."

Já: "To mělo být aktuální až za čtyři měsíce, ne?"

On: "Ne vážně, rozhodne se to koncem tohohle týdne. Určitě jsme o tom mluvili."

(Zcela nová informace, samozřejmě.)

On: "Nad čím přemýšlíš?"

Já: "Nad tím, co jsi právě řekl."

On: "Jsme mladí."

Já: "No, na to se dá svést skoro všechno, to máš pravdu."

On: "Prosím tě, co je s tebou?"

Já: "Mám teď ve všem trochu zmatek, ale nejspíš je to moje chyba."

On: "Jenom doufám, že se do mně nezakoukáváš, protože to by nebylo moc dobré, víš?"

(Typický.)

Já: "Proč myslíš?"

On: "Vždyť to víš. Všechno to víš. A... je to moc složitý. Všechno je to moc složitý. Nechci nikomu ubližovat."

(Ticho.)

Já: "Možná tomu přikládáš jenom zbytečně velký význam, než je třeba."

On: "Jak to myslíš?"

Já: "Kašli na to."

On: "Ale já nevím, co..."

Já: "Jasně. Můžeme spolu jenom šukat, ale ty myslíš, že to zvládneme?"

On: "Necháme to plynout a uvidíme."


Bezstarostný sex? Sotva.