Měl jsem strašné dětství. Moji rodiče se nikdy nehádali, nepodváděli ani nerozváděli. Moji rodiče mě bezmezně milovali a myslím, že je to zřejmé i dnes. S tátou se máme rádi, i když by se na první pohled mohlo zdát, že se nesnášíme. Náš vztah byl vždy velmi kolegiální, řekněme. Co se týče mojí matky, stále mi nedovolila dospět a já to akceptuji. Nikdy jsem se jí nesnažil nic zatajit a dělám to tak i dnes, ve svém dospělém věku. V podstatě typický učebnicový příklad rodiny, kde se ze zdánlivě bezproblémového dítěte vyklube gay.

Přijel jsem domů, což znamená ze rodiči do Satelitu, v rámci posílení mezilidských vztahů. Projevit si trochu pospolitosti a tak.

"Víš, že se pořádají běhy naturistů?" řekla mi máma. Málem jsem se zadusil soustem třešňového koláče.

"Uvažuješ o tom?" otázal jsem se a zamrazilo mě při představě, jak všemožné odpovědi mohou následovat.

"Vtipálku."

"Nebolí to?" zauvažoval jsem nahlas.

"Jak to myslíš?"

"Běhat jen tak. Nebolí to?" zopakoval jsem.

"Tak to nevím."

"Mám namysli nekontrolovatelný pohyb té věci tam dole."

"Tys už někdy snad..."

"Co?"

"Ale nic," mávla rukou.

Představa vašeho nahého pobíhajícího dítěte musí být hrozná. Zvlášť, pokud jste matka homosexuálního syna.